Náhražka mléčného výrobku? ANO či NE?

„Použité způsoby označování nás nesmějí uvádět v omyl. Hlavně pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, identitu, vlastnosti, složení množství, trvanlivost, původ nebo vznik, způsob výroby či získávání," objasňuje Ing. Jiří Kopáček, CSc. z Českomoravského svazu mlékárenského. 

 

Podle legislativy by měly být analogové výrobky prodávané mimo dosah mléčných výrobků či je mít výrazně označené. Ale děje se tak, například při prodeji výrobku v „akci“ či v letákovém prodeji?

„Jihočeské „AB" není máslo, ale směsný roztíratelný tuk. „Javor" není tavený sýr, protože obsahuje rostlinný tuk. Použitý název „Másličko" u směsného roztíratelného tuku je lživý a klamavý," uvádí vše na pravou míru odborník.
Taktéž například produkty Vintíř, Rodinka, Hit nejsou tavenými sýry, protože výrobky obsahují nemléčnou složku - rostlinný tuk. „Jsou to tedy analogové produkty, které se mohou označit pouze jako „tavený výrobek", „potravinářský tavený výrobek", „tavené plátky" či „tavený krém". V zásadě se tedy nesmí použít vyhrazený mléčný termín „sýr" nebo „sýrový"."

 

Další příklady analogových produktů:


• ZLATÁ HANÁ 
 Směsný roztíratelný tuk.
 Nezavádějící název, správné značení.

 

DVORECKÝ EIDAM
 Tepelně zpracovaný výrobek se sýrem na smažení (s rostlinným tukem).
 Chybný (a dominantní) název „Eidam" má zmást spotřebitele, že se jedná o sýr.


LIDOVÝ SMAŽÁK
 Předsmažený potravinový výrobek.
 Název se slangovým označením „Smažák" má evokovat „sýr".
 Deklarace uvedené na produktu jsou ale správné.

 

Kdo nemáte rádi žádné alternativy, jak vůbec poznáte kvalitní mléčné výrobky?
• Zakoupíte-li mléčné výrobky původem z EU, máte jistotu, že jste koupili kvalitní produkty.
• Všechny výrobky živočišného původu musí být opatřeny oválnou veterinární značkou zdravotní nezávadnosti.
• Český výrobek je v tomto případě označen kódem země CZ a číslem výrobního závodu (stejně tak DE - Německo, SK - Slovensko a např. AT - Rakousko).
• Identifikační označení výrobků živočišného původu označuje skutečnost, že výrobek byl vyroben v podniku, který splňuje hygienické požadavky pro výrobu potravin živočišného původu. 
• Mlékárny v členských státech EU jsou pod přísným dozorem národních kontrolních orgánů.  V České republice je tímto dozorčím orgánem Státní veterinární správa.
• Kupujte vždy výrobky s nevyčerpanou dobou minimální trvanlivosti, resp. dobou spotřeby.
• Mléčné výrobky nakupujte raději v „kamenných obchodech", a to vždy v chlazeném úseku (výjimkou je pouze trvanlivé, sušené a kondenzované mléko). V případě nákupu na farmářských, popř. jiných trzích, opět kupujte mléčné výrobky výlučně chlazené.
• Teplota pro skladování a prodej mléčných výrobků musí být 4 - 8 °C.

 

Pokud kupujete zahraniční výrobky, postupujte následovně. Vybírejte zboží od renomovaných výrobců. Ve všech případech nákupu dovozových výrobků je třeba vždy sledovat, aby na jejich obalech bylo odpovídající označení v českém jazyce. I zde musí být vždy uvedena veterinární značka zdravotní nezávadnosti, ze které je možné podle kódu země vyčíst původ zboží," uzavírá Ing. Jiří Kopáček, CSc. z Českomoravského svazu mlékárenského.

 

Článek je vyjmutý z Projektu Bílé plus.

Mgr. Kristýna Galová

Mgr. Kristýna Galová

Odborná nutriční terapeutka, zaměřuji se na práci s dospělými lidmi, dětmi a dospívajícími i s celými rodinami.

Vystudovala jsem Regeneraci a výživu na Fakultě sportovních studií MU v Brně a prošla vzdělávacím programem Nových trendů ve výživě a korekci hmotnosti. Během studia jsem vykonávala praxi v Poradně pro zdravou výživu a odvykání kouření. Jako nutriční terapeutka jsem se také podílela na organizaci redukčních programů pro děti a dospívající, mám čtyřletou praxi s vytvářením individuálních redukčních programů s cílem trvalého snížení hmotnosti u dospělé populace a dvouletou praxi při terapii s klienty potýkající se s poruchou příjmu potravy.